Veronika Tučková
Vjemy vědomí a podvědomí
Tato výstava je rozdělena na tři části, které se navzájem prolínají a doplňují. První část výstavy se zaměřuje na vnímání smysly, které končí šestým smyslem, smyslem pro humor. Začíná obrazy namalovanými již v roce 2019, které vznikly s úctou před fyziologií člověka, kdy jejich pomocí můžeme vnímat celý svět v kontrastu svého vnitřního prožívání. Při hlubším zkoumání se malířka setkala s využíváním smyslů v psychologii, neboť jejich vědomé zapojování a trénování pomáhá ve vysilování mysli, mozku. Dokáže přetnout navzájem se posilující emoce a myšlenky. Jde o složitější psychologický proces, nicméně v praxi jde o to, že myšlenka posiluje emoci a emoce posiluje myšlenku a je potřeba tento kruh rozetnout. A k tomu nám právě mohou posloužit smysly. Autorka k tomuto využívá nejčastěji čich a sluch. Druhá část výstavy se soustředí na vědomí a podvědomí. Začíná obrazem Malý a Velký divoch. Jde o potlačování a ventilování vlastních emocí, myšlenek či dokonce vlastností. Malý divoch pulzuje na formátu 40 x 40 cm, zatímco Velký divoch je usměrněn na formátu 100 x 100 cm. Motem „poznej svého nepřítele“ se řídí i malířka. Řídí se tím, že je dobré znát své osobní myšlení a vnímání a nezamykat jej jako kostlivce do skříně, nebo dokonce je popírat. Takoví kostlivci totiž dokáží nadělat větší neplechu, než když si takového kostlivce vizualizujeme, pojmenujeme a chodíme s ním řízeně „na procházku“. Tímto zkoumáním podvědomí vznikl například obraz Vzteklá ledvina, která má návaznost na čínskou medicínu a psychosomatiku. Dále vznikly expresivnější obrazy jako je Ryba bojovnice, Síly porodu, Žízeň po krvi. Tyto obrazy ventiluji karanténní období, ale i velké síly při narození dcery Andulky. Obrazy s těžší tematikou vyvažuji díla ovlivněná přírodou jako je například obraz Luční kvítí. Příroda je pro malířku velkou inspirací. Závěr výstavy provázejí dvě malby, a to Sudička a Naděje. Sudička je jakýmsi pohledem do minulosti tvorby naivní malířky, vizionářky, léčitelky a prababičky malířky Marie Krůtové. Je zde projevena úcta k přenosu tvorby po desetiletí, na které navázala babička Jana Štanclová, která se věnovala ve své tvorbě i abstrakcím. Tento přenos je promítnut až do obrazu Naděje, který vyobrazuje lepší zítřky obecně, ale i konkrétní radostné a bezprostřední okamžiky s malbou čtyřletou dcerou Andulkou, která dostala do vínku od sudičky také nadání.
Veronika Tučková pochází z malířské rodiny, kde se geny dědí po ženské linii. Přesto však z obavy, že by se malováním neuživila, vystudovala technický obor na České zemědělské universitě v Praze. Nakonec ji však láska k umění přemohla.
Když se k malbě na vysoké škole vracela, rozhodla se, že začne studovat umění alespoň v kurzech u Ing. arch. Niny Hedwic Hrdinové. Zde narazila na bulharského umělce se jménem MgA. Lyube Petrov a dále na akademického malíře MgA. Jiřího Housku. S Jiřím Houskou spolupracuje dodnes. Malířka se věnuje abstraktní tvorbě, kdy pracuje s vědomím i podvědomím a s vlastní touhou tvořit.
Email: verca.tuckova@email.cz
Instagram: @verca.tuckova
Web: www.vertuc.cz
